Předchozí ročníky

Turné vítězů - Cena Jarmily Jeřábkové 2015

(Tisková zpráva)

Nina Vangeli

Na konci září vyvrcholilo koncertem v divadle Archa mezinárodní letní turné vítězů posledního ročníku choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové.  Turné zahrnovalo středoevropské země, jejichž mladí choreografičtí adepti především soutěž o Cenu JJ vyhledávají.  Vítězové se představili na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a České republice. Dramaturgii turné tvořily nové opusy vítězných choreografů, které vznikly na základě (peněžitých) cen soutěže - jak právě plyne ze soutěžních  podmínek. Cena Jarmily Jeřábkové takto začínající choreografy stimuluje k nové tvorbě a podporuje její veřejné uplatnění. A letos poprvé i v mezinárodních souvislostech.

Své choreografie ve slavnostním večeru v divadle Archa představili – a zúčastnili se jejich provedení i jako interpreti – Inga Mikshina, Roman Zotov a Pavla Vařáková. Vystoupení se těšilo vřelé odezvě plně publikem obsazeného sálu, a plným právem. Choreografie absolventů konzervatoře, ve dvou případech absolventů poměrně čerstvých, byly suverénní v názoru, emotivně vtahující a provedené v současném tanečním feelingu.

Inga Mikshina, rodačka ze Sibiře, dokončila před rokem studium na konzervatoři Duncan Centre. V divadle Archa představila dílo s názvem Hannah Hariet Chaplin cca 1925. Choreografie je ponorem do vnitřního světa, vzpomínek a utkvělých představ Chaplinovy matky, jak ji líčí Charles Chaplin ve svých memoárech. Ústředním motivem je pozvolné zatemnění mysli hrdinky. Diváci koncertu vítězů shlédli druhou verzi tohoto  titulu. – Verze první, uvedená v rámci soutěže, byla zalidněnější, a tím i plastičtější, přinášela rozlišitelné charaktery, a jakkoli neupadala do narace tanci cizí, uváděla srozumitelně do situace, z níž pak jednotlivé, i bizarní, atmosferické a intuitivní taneční výkony a jejich nahuštěná emocionalita organicky a čitelně vyvstávaly. Vedle tance se zde uplatila i herecká exprese. Celek byl chvějivým obrazem, nahozeným citlivým štětcem. – Aktuální verze, uvedená v Arše, byla redukována na tři tanečnice, snad znásobené Hanny/Hariet Chaplin, a vyjadřovala nefigurativně esenci stavu ženské duše, topící se nezadržitelně v sobě  samé.

Přinesla hypersenzitivní tanec tří charismatických tanečnic – samotné choreografky Ingy Mikshiny, Johany Pockové a Kristýny Šajtošové. Byl to tanec ztrojnásobené duše Hanny Hariet. Elegantní jednoduché dlouhé šaty tří tanečnic byly nevtíravým náznakem odvanuté doby. Tanec to byl melancholický, hypersenzitivní, pravdivý ve výrazu a kultivovaný. - Na druhou stranu nové zabstraktnělé verzi chyběly drobné citové drápky, drobné úchytku, útržky reality, kterými by se tvůrkyně dostala diváku na kůži až za čistě estetický vjem, k vjemu osudovému, tragickému. Nestačí melancholie tanečnic, smutek se musí zarýt do diváků.

Budeme-li se na tuto choreografii dívat jako na součást trendu fyzického divadla, který aktuálně v „pražské škole“ tance vítězí, pak by šlo o její jemnou variantu, variantu jemných, ostýchavých a sesterských dotyků, variantu jing.

Také Roman Zotov uvedl pod názvem Alisa Vasanta a pod značkou A+1 Company (za níž se skrývá dále spolutvůrce a tanečník Ivan Volkov) variaci na svou původní soutěžní choreografii. I v tomto případě šlo o fyzické divadlo, ale velmi expresivní, které představovalo naopak živel jang, a nejenom proto, že tvůrci i interprety byli muži. Ale hlavně proto, že to bylo podobně jako výchozí soutěžní choreografie „vykolejující fyzické divadlo, složené ze sledu trápivých snů. Absurdní, lehce  naturalistické, trochu ready-made“. Nové dílo je  pokračováním a rozvíjením nalezeného stylu. – Mužská přítomnost, doslova mužská tělesnost zde hrají zásadní roli. - Dva do půl těla obnažení mladí muži se drží se svým tancem dlouho hodně při zemi. Pozorovat, byť jen poloobnažené exponované mužské tělo, je svým způsobem náročné. Je to znepokojivě intimní. Stále totiž na takový pohled nejsme úplně zvyklí. Celá tisíciletá kultura nás vedla k pohledu na ženské tělo; dívat se na obnaženého muže je stále jaksi nepatřičné. Právě tak je fyzický dotek dvou mužských těl mnohem fyzičtější než sesterská intimita ženských tanečnic. A jako by se ani oni sami, dva obnažení (a tušíme i zpocení) muži necítili ve svých tělech komfortně, hledají na podlaze, a pak v celém prostoru nové tvary a polohy těla, nové možnosti přiměřenější, komfortnější, méně bolestné fyzické existence. Nebo někdy, zdá se, naopak bolestnější. Krása jde stranou, exhibice jde stranou, ohled na dámy v publiku jde stranou. Nejsou to jen nějaké ásány, tanečníci brázdí prostor jako jako přízemní víry, vytřepávají prostor jak staré prostěradlo. – Oba tanečníci podali zajímavou a náročnou definici muže.

Choreografka Pavla Vařáková ze skupiny EKS uvedla choreografii She, v níž tančí Kateřina Blažková, Zdena Hüttlová a sama choreografka. Jak plyne z názvu choreografie, jde o nejistotu ženy uprostřed tísnivých pravidel společnosti. Ve stylu tance převažovala jakási citlivá abstrakce. Kultivovaný taneční projev proto nedokázal vykoupit ani konkretizovat příliš obecné téma ženy, a asi ani neměl šanci odpovědět na sofistikované otázky po místě ženy v dnešní společnosti, předsudcích, kterým je vystavena, jejímu vnitřnímu rozporu s běžně chápanou realitou – jak si dávala za úkol choreografka. Trocha rekvizitní komiky (jakési hry se štokrlátkem) do problematiky jasno nijak zvlášť nevnesly. Co zbylo, byl velmi citlivý tanec tří vzájemně napojených tanečnic.

Festival nové Evropy
& Cena Jarmily Jeřábkové 2015

Tisková zpráva

Ve dnech 20. – 22.11. proběhl již 14. ročník choreografické soutěže pro mladé a začínající choreografy ze střední a východní Evropy, založené známou osobností českého tance, paní Evou Blažíčkovou, a pojmenované podle její učitelky a velké postavy české taneční moderny, Jarmily Jeřábkové.

Na programu slavnostního zahájení ve známém pražském alternativním prostoru NoD bylo představení jedné z někdejších laureátek této ceny, Dory Sulženko Hoštové Proces. V následujících dvou soutěžních večerech se představily finalisté z Řecka, Ruska, Maďarska a Čech. Tyto večery se uskutečnily tradičně v divadelním sále konzervatoře Duncan Centre. Dnes čeká diváky a všechny účastníky závěrečný Gala večer vítězů; koná se v divadle Disk ve 20.00.

Skladatelskou osobností soutěžního ročníku je Ivana Loudová. Taneční provedení některé z jejích skladeb je povinnou kategorií soutěže kromě choreografických skladeb volných.

Členy mezinárodní poroty jsou vedle zakladatelky Evy Blažíčkové taneční publicistka z Prahy Nina Vangeli, maďarská nezávislá tanečnice a choreografka Márta Ladjánszki, Jan Minařík, bývalý tanečník proslulého souboru Tanztheater Wuppertal, Slovák Milan Zvada, kurátor Centra nezávislej kultúry v Bánské Bystrici a Pawel Korbus z Polska.

V minulých ročnících byli silní a získávali ceny zejména účastníci z Maďarska, a rovněž z Řecka. Letošní ročník patří choreografům ruského a českého původu. První cenu získala Inga Mikshina za sóla Tak snadno na hudbu Pražských imaginací – Tajemných budov na Starém městě Ivany Loudové a volnou skladbu Za úsvitu. Projev Ingy nesleduje trendy, mladá choreografka naslouchá tělu a jeho genové paměti, vystihuje náladu klimatu denní doby, klimatu těla. Je to tanec jako akomodace těla na nejjemnější záchvěvy duše, a tento tanec obsahuje i neokázalé stopy paměti těla - tělesné, gestické a taneční zvyky svého rodu. A nad vším vládl jako leitmotiv prožitek krásy pohybu v novém i tradičním slova smyslu.

O druhou cenu se podělili Roman Zotov z Ruska, především s přihlédnutím k choreografii Pobřeží na hudbu Nokturna pro violu a smyčce a Sinfonia numerica per orchestra da camera, a Češi Pavla Vařáková a Ondřej Krejčí ze skupiny EKS, za svou volnou tvorbu Na pokraji okraje (L/Edge).

Roman Zotov překvapil komplexním a bohatě rozpracovaným duetem, obrazem bratrské dvojice, opřeným o chlapecké vzpomínky, rozplývající se groteskně v pohyblivých vodách paměti. Bylo to vykolejující fyzické divadlo, složené z trápivě snových obrazů. Absurdní, lehce naturalistická, detailně promyšlená choreografie.

Skupina EKS, která předvedla dynamický duet v těsné spolupráci s živými hudebníky na scéně, zaujala především svým originálním tanečním jazykem a jeho exaktní artikulací. Bravurně provedený duet stál na prudkých kontrastech, četných bizarních pádech, překvapivých vysvobozeních z těchto pádů a prapodivně lomeném stylu intimních přiblížení. Při vší bizarnosti a stalých breacích byl elegantní a precizně kreslený do prostoru.

Zmíněné vítězné choreografie budou uvedeny dnes večer v Divadle Disk ve 20.00, poté, co odezní koncert z díla Ivany Loudové v provedení Kaprova kvarteta a budou slavnostně předány ceny vítězným choreografům.

Tisková zpráva 2013/2014

V návaznosti na bienále Festival Nové Evropy, v jehož rámci se uděluje Cena Jarmily Jeřábkové (akce zaměřená na podporu mladých a začínajících choreografů „nové“, „jiné“, středovýchodní, posttotalitní Evropy), se uskutečnilo mezinárodní turné vítězů (vítězek) na trase Banská Bystrica – Budapešť – Praha. Bylo dílem synergie maďarských, slovenských a českých partnerů ze sféry nezávislého tance, konkrétně zakládajícího občanského sdružení Cena Jarmily Jeřábkové, agilního kulturního banskobystrického centra Zahrada a významného nezávislého maďarského tvůrčího uskupení L1. Takové turné vítězů se bude nadále konat vždy mezi soutěžními ročníky. Vyústěním tohoto turné je laureátek Ceny Jarmily Jeřábkové Eszter Herold a Markéty Kuttnerové k prezentování svých (pro soutěž připravených) nových choreografií v proslulém divadle Piny Bausch ve Wuppertalu. Polští partneři se letošního ročníku nemohli zúčastnit, ale již probíhá debata o připojení se v plném rozsahu v ročníku 2015.

Účast „visegrádských partnerů“ na projektu Rozhodnutí pořádat Festival New Europe spolu s udílením Ceny Jarmily Jeřábkové jako bienále a provázat tuto aktivitu s partnery ze zemí visegrádu se potvrdilo jako velmi šťastné rozhodnutí z řady důvodů:

Mediální ohlas

Tisková zpráva 2011

Organizátoři každoročně pořádané choreografické soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové, která se v posledních letech konala v rámci Festivalu Nové Evropy v pražském Divadle Duncan Centre, oznamují veřejnosti, že z finančních důvodů neproběhne letošní plánovaný 12. ročník soutěže.

Festival i soutěž se přesouvají na listopad roku 2012. Zájemci, kteří se do soutěže přihlásili již letos, byli informováni o změně termínu a budou mít tedy možnost prezentovat své dílo příští rok. Tímto se mění celková forma festivalu a soutěže na bienále. Záměrem organizátorů je zkvalitnit přípravy festivalu a soutěže, navázat další mezinárodní spolupráci a více propojit festival s ostatními tuzemskými i mezinárodními tanečními platformami.

Jak Festival Nové Evropy, tak choreografická soutěž Cena Jarmily Jeřábkové, budou i nadále poskytovat podporu mladým choreografům a tanečníkům. Rovněž chce festival i soutěž prezentovat kvalitu české současné klasické hudby a přispívat k šíření povědomí široké veřejnosti o soudobém tanečním umění.

V Praze, dne 30. 8. 2011

 


FESTIVAL NOVÉ EVROPY 2010 CENA JARMILY JEŘÁBKOVÉ
dvanáctý ročník soutěže, čtvrtý ročník festivalu
závěrečná tisková zpráva

Choreografická soutěž pro mladé umělce ze střední a východní Evropy, se letos konala již po dvanácté od 25.11. - 29.11. V posledních letech probíhá její finále jako festival otevřený pro veřejnost. Specialitou soutěže je důraz kladený na vážnou hudbu; ze dvou soutěžních choreografií musí být jedna vytvořena na hudbu moderního českého skladatele. Jméno tohoto skladatele je vyhlášeno pro další ročník vždy při slavnostním zakončení soutěže. V minulosti se zde objevila jména jako Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč, Petr Eben, Marek Kopelent, Kryštof Mařatka, Martin Smolka a další. Letos byl tímto skladatelem Jiří Teml.

Za dvanáct let soutěží prošli mladí choreografové z České republiky, Kypru, Lotyšska, Polska, Maďarska, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinska, Turecko. Letos byli mezi finalisty zastoupeni choreografové z Řecka, Polska/Německa, Slovenska a České republiky. Členy mezinárodní poroty jsou: zakladatelka soutěže, paní Eva Blažíčková, taneční publicistka Nina Vangeli, John Ashford z Velké Británie, spojený s činností londýnského tanečního divadla The Place a soutěže Aerowaves, Jan Minařík, bývalý přední člen Tanztheater Wuppertal Piny Bausch a Michel Vincenot, ředitel Scene conventionnée Dance, Pau, Francie.

V úvodních večerech Festivalu Nové Evropy vystoupili loňští a předloňští vítězové Kateřina Stupecká s dílem Sunyata-plodná prázdnota, tanečním sestupem šerem a magickými světelnými záblesky do hloubek podvědomí. Zoltán Grecsó v triu Touha žít vytvořil portrét svého otce, v němž mísí třeskuté svébytné sólové taneční variace se zpomalenými či utkvělými útržky životní reality, střídavě snové a humorně absurdní. Oba choreografové obhájili svá někdejší vítězství a prokázali, že se od té doby posunuli k umělecké zralosti.

Přesvědčivou vítězkou soutěže se stala Řekyně Iris Karayan. Uvedla dílo Leg acy, strhující sólo na hudbu Concerta per clavicembalo ed orchestra da camera – Drammatico Jiřího Temla. Originalita tanečního jazyka, který jako byměnil samu anatomii tanečnice; ta se pohybuje jako vykloubený Picassův obraz, který sestoupil omylem ze zdi. Překvapivá hra tělesných tenzí, překvapivé rytmy reagují na podněty Temlovy hudby, avšak vytvářejí autonomní taneční výpověď s vyústěním střelhbitých otoček a spirál. Dílo nepostrádalo humor a euforizovalo diváky. Tanečnice přivádí na mysl vzpomínky na Nižinského, ranou Marie Chouinard. Jako svou volnou tvorbu uvedla Iris Karayan A time to mourn – animální duet dvou lvic potřásajících hřívami, ponor do nejspodnějších vrstev lidské paměti, kdy se vědomí teprve rodilo zmítáno divokými instinkty. Další ceny uděleny nebyly.

Festival je jako každoročně uzavřen slavnostním koncertem z díla skladatele tohoto ročníku a tanečním koncertem vítězů. Vedle choreografií Iris Karayan bude dána příležitost choreografické debutantce a studentce KonzervatořeDuncan centre Anežce Stráníkové, která uvede svou soutěžní práci na Temlovu Hommage a Michelangelo – Hledání tvaru pod názvem Setkání s Michelangelem.

Kontakty

Festival Nové Evropy
Divadlo Duncan Centre
Branická 41, 147 00 – Praha 4
www.cjj.ecn.cz

Public Relation
Honza Malík
honza.malik@seznam.cz
Gsm: 732 271 309

Produkce festivalu
Marta Adamová
produkcedc@duncanct.cz
T.: 244461810

Projekt je realizován za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, International Visegrad Fund, Řecké velvyslanectví, Slovenský institut v Praze, Nadace Život umělce České Centrum Praha, MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 4.

Partneři festivalu: Orkesztika Foundation, Asociácia súčasného tanca, Śląski Teatr Tańca

Mediální partneři: A2 kulturní čtrnáctideník, Nový prostor, Hudební Rozhledy, Taneční Zóna, Metropolis, magazín Salto /sk/, časopis Vlna /sk/ Bio Oko, Aerofilms s.r.o. a kino Světozor, Radio Etno, ČRo 3 – Vltava, tanecniaktuality.cz, Pragoplakát s.r.o.





Festival Nové Evropy 2009 a Cena Jarmily Jeřábkové
Tisková zpráva

Ve dnech 3. - 7. prosince 2009 se v prostorách Konzervatoře Duncan centre a Divadla Duncan Centre konal 11. ročník mezinárodní choreografické soutěže pro původní taneční tvorbu Cena Jarmily Jeřábkové a Festival Nové Evropy.

Festival zpřístupňuje díla všech finalistů veřejnosti. Cena je udělována mladým umělcům do třiceti pěti let z "nové" - střední a východní Evropy. Má u nich podpořit vytváření moderní taneční identity. Soutěží se dvěma díly - volnou kompozicí a choreografií na hudbu soudobého českého autora; podpora české hudební tvorby je specialitou soutěže. Soutěž byla založena známou osobností české taneční scény, paní Evou Blažíčkovou. Ta volí i skladatele ročníku; letos jím byl Martin Smolka.

Veřejného finále soutěže se letos zúčastnili mladí umělci z České republiky, Maďarska, Slovenska a Turecka. Mezinárodní porota ve složení: Nina Vangeli (předsedkyně), Eva Blažíčková, John Ashford (Velká Británie), Michel Vincenot (Francie), Toméo Vergés (Španělsko) neudělila třetí cenu. Jak první, tak druhá cena putují letos do Maďarska. První cenu získal Zoltán Grecsó, který provedl duet Konverzace plná soli na 1. větu Smolkova Oh, my Admired C Minor a volnou sólovou choreografii pod názvem Bachelor Day. Porota ocenila napojení na hudbu a schopnost přetvořit její dynamické podněty na tělesnou tektoniku v citlivé partnerské práci. Ocenila i zralý a přesný taneční projev v sóle, jakož i humor a komunikativnost.

Druhou cenu porota udělila Ágnes Fülöp za Instant na hudbu Smolkova Zvonění a za volnou choreografii Angelwing…that was. Porota byla výjimečně spokojena s originální reakcí této choreografky na hudbu, kterou zprostředkovala metaforicky pohybem písku, v němž kreslila ornamenty a který vyhazovala do vzduchu, a tyto pohyby korespondovaly s pohyby druhé tanečnice na scéně. V sóle předvedla křehkou a čistou taneční kresbou stesk po ztracených andělských křídlech. Všechna čtyři díla budou uvedena i v závěrečném gala-koncertu, jehož součástí - jak už je při této soutěži tradicí - bude také koncertní provedení děl skladatele Martina Smolky.

Soutěžící pro rok 2009: Zoltán Grecsó (HU), Ágnes Fülöp (HU), Virág Arany (HU), Ilyas Odman (TU), Zdenka Brungot Svíteková (SK), Cansu Ergin (TU), Radim Klásek (CZ)

Skladatelskou osobností pro rok 2010 byl na závěr festivalu vyhlášen Jiří Teml. Příšťí ročník Festivalu Nové Evropy - Cena Jarmily Jeřábkové se uskuteční v termínu 25. - 29. listopadu 2010.

Uzávěrky přihlášek 30. 4. 2010.



Festival Nové Evropy 2008 a Cena Jarmily Jeřábkové
Tisková zpráva

V pražském Divadle Duncan Centre proběhl 10. ročník choreografické soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové, která se v posledních letech koná v rámci Festivalu Nové Evropy. Novou Evropou je míněno středoevropský a východoevropský prostor, odkud přicházejí mladí choreografové do 35 let, aby se představili publiku, ucházeli o cenu a setkali navzájem. Letos viděl festival díla tvůrců z České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Maďarska, Polska, Řecka a Turecka.

Soutěž i festival založila Eva Blažíčková, ředitelka Duncan Centra a přímá žákyně představitelky předválečného soudobého tance u nás, podle níž je cena nazvána, Jarmily Jeřábkové. Eva Blažíčková věnuje obzvláštní pozornost podpoře muzikálnosti tanečního projevu a soutěž má svou specialitu - povinnou část na hudbu moderního českého skladatele. Letos byl "povinným" skladatelem Kryštof Mařatka, mladý Český skladatel, působící úspěšně v Paříži.

Festival byl otevřen slavnostním večerem, v němž se s novými choreografiemi představily loňské vítězky. Duo Lang Katariny Papageorgiou s nezvyklým kluzkým pohybem, jakoby přicházející z neznámé dimenze, zůstalo nejoriginálnějším dílem celého festivalu.

Letos pětičlenná mezinárodní porota, v níž nechyběl John Ashford z legendárního londýnského tanečního divadla The Place, udělila ex equo dvě druhé ceny. První a třetí nebyly uděleny.

Jednu z cen získala Řekyně Maria Koliopoulou, která představila jako povinnou skladbu Action 3 na Exaltum a Fables Kryštofa Mařatky a volnou choreografii Action 1.3. na pozadí zvukového designu Yannise Isidoroua. Maria Kaliopoulou je zralá, konsekventní konceptuální choreografka a tanečnice velké jevištní prezence. Její práce je výtvarně elegantní, poučená v soudobých trendech.

Další druhou cenu získala Kateřina Stupecká z České republiky, která provedla na Astrofonii Kryštofa Mařatky sólo pod názvem Da Capo a ve volné skladbě na hudbu Arvo Pärta trio Al Fin. Kateřina Stupecká je skvělá tanečnice, vyzařující energii. Komplikovaně a exaktně odpovídá na výzvy hudby i prostoru.

Obě vítězky se představí i v závěrečném gala koncertu, kde hudební trio ArteMiss provede Mařatkovy skladby a skladatel bude osobně improvizovat na klavír, přičemž taneční a improvizující partnerkou mu bude Dora Hoštová, jedna z nadějí naší mladé choreografie.

V Praze dne 24.listopadu 2008 Nina Vangeli


Cena Jarmily Jeřábkové 2007
Tisková zpráva FESTIVALU NOVÉ EVROPY 2007

V divadle Duncan Centre proběhl Festival Nové Evropy, v němž se představilo šestnáct choreografií mladých tvůrců z Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Polska, Rumunska a Řecka. Dva večery byly veřejně prezentovaným finále soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové. V úvodním večeru, který předcházel vlastní soutěži, se představili vítězové loňského ročníku Ceny JJ s novými díly. Byly jimi Márta Ladzjánszki s dílem Flame, Dora Hoštová a její Bio-Graf a Dagmar Chaloupková – „X“.

Cena Jarmily Jeřábkové zavazuje každého choreografa k vytvoření dvou děl – volné kompozice a choreografie na hudbu povinného skladatele. Jsou to skladatelé české moderny. Skladatelem letošního ročníku byl Luboš Fišer. Skladatel pro příští rok bude ředitelkou konzervatoře a zakladatelkou soutěže Evou Blažíčkovou vyhlášen při slavnostním závěrečném večeru, v němž se představí noví vítězové. Jsou jimi Klára Alexová z české republiky za duet Hidden Rooms (spolu s Terezou Lenerovou) a sólo K13OMNATA. Mezinárodní porota ocenila její schopnost vytvořit silnou a napínavou atmosféru, velkou tělesnost jejího projevu a celkový tanečně-divadelní koncept. Druhou cenu získala Katerina Papageorgiou z Řecka za sólo Ostia a duet Noose. Šlo o zralý taneční a choreografický projev, zejména při práci s hudbou Luboše Fišera (15 listů z Dürerovy Apokalypsy), kdy dokázala pohybovou akcí předjímat dramatické vpády hudby a vytvářela tak situace plné napětí. Třetí cenu získala Milena Ugren Koulas z Kypru za While walking, kdy před diváky předstala jako novodobá bakchantka, posedlá a zároveň mající plně pod kontrolou své tělo. Slavnostní večer bude doplněn jak je na soutěži zvykem exkluzivním koncertem z díla skladatele L. Fišera. Provede ho houslista Ivan Štraus a Zemlinského kvarteto.

Letošní ročník soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové byl jeden z nejúspěšnějších a naplnil ideu zakladatelky vybudit mladé choreografické síly „nové Evropy“.

26.listopadu 2007


Cena Jarmily Jeřábkové 2006
mezinárodní choreografická soutěž pro původní taneční tvorbu sedmý ročník 2006

Ve dnech 24. – 27. 11. 2006 se v prostorách Konzervatoře Duncan centre a Divadla Duncan Centre, konal 7. ročník mezinárodní choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové.

V konkurenci tvůrců z Arménie, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Turecka a získali v letošní soutěži ocenění mezinárodní poroty tvůrci z České republiky a Maďarska. Dagmar Chaloupková z České republiky získala 3. cenu, Marta Ladjanszki z Maďarska a Dora Hoštová z České republiky se podělily o 1 a 2 cenu.

Podstatným rysem soutěže je její povinná část - dílo inspirované hudbou českého hudebního skladatele druhé poloviny 20.století, kterým byl v letošním roce skladatel Jan Novák. Výjimečnou událostí se stal závěrečný večer soutěže, kde kromě uvedení vítězných děl, zazněl koncert z díla Jana Nováka v provedení jeho dcery, flétnistky Clary Novakové, žijící v Paříži.

Skladatelem pro příští ročník soutěže byl zakladatelkou soutěže Evou Blažíčkovou vyhlášen Luboš Fišer.

Soutěž, kterou od roku 1999 organizuje občanské sdružení Cena Jarmily Jeřábkové a pražská Konzervatoř Duncan centre, je určená tanečníkům a choreografům do 35 let věku z oblasti současného tance a tanečního divadla ze zemí středoevropského a východoevropského regionu. Soutěže se dosud zúčastnili, kromě umělců z ČR a Slovenska, tvůrci z Maďarska, Polska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Bulharska a Rumunska.

Podrobné informace o programu soutěže najdete na http://www.duncanct.cz/.


Cena Jarmily Jeřábkové 2005
Zpráva z šestého ročníku soutěže Cena Jarmily Jeřábkové

Slavnostním vyhlášením výsledků a koncertem skončila 14. 11. choreografická soutěž o Cenu Jarmily Jeřábkové 2005.
Soutěž je určena mladým choreografům z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti pěti let ze střední a východní Evropy. Soutěží se dvěmi rozdílnými choreografiemi. Volnou skladbou, kompozicí v rozsahu 10 – 30 min., která není starší než dva roky a novou, pro soutěž vytvořenou choreografií inspirovanou hudbou českého současného hudebního skladatele, který je pro jednotlivé ročníky vyhlášenou osobností.
Cílem soutěže je probudit ve zdejších mladých tanečních tvůrcích vědomí vzájemných kulturních vazeb, společných kořenů a historické skutečnosti a přispět k nastartování jejich tvůrčí kariéry.
Cena Jarmily Jeřábkové vždy začíná slavnostním koncertem loňských vítězů, kteří uvedou svá nová díla a končí slavnostním vyhlášením vítězů letošního ročníku. Na závěrečném večeru vedle vítězných choreografií je provedena i koncertně hudba „povinného“ českého skladatele pro dotyčný rok. Letos jím byla Sylvie Bodorová.

Mezinárodní porota rozhodla takto:

1. cena byla udělena Lence Bartůňkové z České republiky, která se představila jako zralá umělkyně s jasným a přesně artikulovaným záměrem i provedením a má schopnost vytvořit umělecké dílo, které je uzavřeným universem samo v sobě. Soutěžila volnou skladbou Cafe (choreografie a tanec Lenka Bartůňková, hudba Yvonne Printemps, kostým Mariana Jamníková) a skladbou Libera me (choreografie a tanec Lenka Bartůňková, hudba Sylvie Bodorová, Kostým Mariana Jamníková).

2. cenu získal Filip Canov z České republiky. Tento soutěžící překvapil svým nervním projevem, ustavičným tvořivým vzrušením. Jeho tělo a mysl produkovalo stále nové nápady a vzněty.

3. cenu získal Gregorz Paňtak z Polska. Zkomponoval a kultivovaně provedl především skladbu The Longing (choreografie Gregorz Paňtak, tanec Ewelina Kubot a Gregorz Paňtak, hudba Sylvie Bodorová, kostýmy Elžiběta Paňtak).

Ve slavnostním závěrečném koncertu vystoupil jako host s provedením skladeb Sylvie Bodorové komorní orchestr Quattro pod vedením Marka Štilce.


Cena Jarmily Jeřábkové 2004
TISKOVÁ ZPRÁVA

Divadlo Duncan Centre 12. – 15. listopadu 2004

V branickém Duncan Centru proběhl pátý ročník soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové, určené mladým choreografům ze střední a východní Evropy. Letos se jí zúčastnili mladí umělci z České republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska a Slovenska. Celkem se letos soutěže zúčastnilo čtrnáct choreografů. Specifikou této soutěže je, že se otvírá pro stále širší okruh východoevropských zemí. Soutěžící se účastní dvěmi kompozicemi, volnou a povinnou; povinná je vždy na hudbu moderního českého skladatele. Letos vybrala ředitelka konzervatoře Duncan Centre a iniciátorka soutěže paní Eva Blažíčková skladatele Jana Hanuše in memoriam. V rámci soutěže proběhla pod vedením ředitelky Konzervatoře Duncan centre Evy Blažíčkové choreografická dílna určená účastníkům soutěže. Původně plánovaná choreografická dílna ( 8.- 12. listopadu) , kterou měla vést členka mezinárodní poroty Trude Cohne z Holandska, se neuskutečnila vzhledem ke její náhlé zdravotní indispozici (zlomená noha).

První cenu udělila mezinárodní porota, v níž byly zastoupeny Spojené státy, Velká Británie a Česká republika maďarské choreografce Martě Ládjanszki za sólové kreace One a Image (s hudbou Jana Hanuše). Tato nekonformní, zároveň hluboce intuitivní i přísně důsledná choreografka pracuje bez slitování se svým tělem, které má zároveň pod naprostou kontrolou. Exponuje tělo kontroverzně a provokativně. Druhá cena byla udělena Janě Vránové za choreografii Katharze a za dílo, inspirované Hanušovýn cyklem Dřevěný Kristus. Dosud studentka, překvapila zralým ukázněným projevem, jasnou konturou svých scénických nápadů, lehkými doteky společenských témat. Třetí cenu obdržela Klára Alexová za choreografii Že červená je barvou, po které nachová touží nejvíce a Tak nakonec jste přišel (ve spolupráci s Jitkou Štecovou). Jako jedna z mála v soutěži vytváří skupinové choreografie, pracuje s kolektivní dynamikou, opírá se o emoce scénického světla a barvy.

Eva Blažíčková vyhlásila na závěr soutěže další ročník. V roce 2005 bude Cena Jarmily Jeřábkové otevřená tanečním tvůrcům z Česká republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy , Lotyšska , Estonska, Bulharska a nově z Rumunska. Autorem hudby pro povinné skladby na pro příští rok je skladatelka Sylvie Bodorová. Soutěž i všechna doprovodná představení (viz. Program) byla otevřena široké veřejnosti.


Cena Jarmily Jeřábkové 2003
TISKOVÁ ZPRÁVA

Divadlo Duncan Centre, 14. –17. listopadu 2003

V pondělí 17. listopadu byly na taneční Konzervatoři Duncan centre uděleny ceny v soutěži, která nese jméno naší legendární moderní tanečnice. Soutěže, která je určena pro každoročně se rozšiřující kruh mladých umělců ze střední a východní Evropy, se letos zúčastnili choreografové z České republiky, Slovenska, Slovinska, Maďarska, Polska, Lotyšska. Soutěžní choreografie jsou dvě - volná a povinná skladba; tato je vždy vázána na dílo určitého soudobého českého skladatele. Letos tímto skladatelem byl Marek Kopelent, který shodou okolností krátce předtím obdržel státní cenu (respektive Cenu ministerstva kultury, jak zní oficiální název) za hudbu.

Mezinárodní porota, složená ze zástupců Spojených států, Velké Británie, Francie a České republiky, rozdala ocenění, doprovázená peněžním příspěvkem na novou tvorbu mladých choreografů. Šly do Maďarska, do Slovenské republiky a Polska. První cenu získala Katalin Inhof za choreografii Stávající se obrazem a choreografii Blesk na hudbu Kopelentova Smyčcového kvarteta č.3. Porota ocenila ucelenost jejího názoru i tanečního projevu, sílu sólového projevu, která naplňuje prostor, pozorné přilnutí k hudbě, výrazné frázování a subtilní způsob, jakým mísí vlivy flamenga a současného tanečního výrazu.

Druhou cenu si odnesl Jaro Viňarský ze Slovenska, který již byl v minulosti na Ceně JJ oceněn. Zejména byla ceněna jeho volná choreografie Nikdy nezalitý čaj, ale i jeho skladba povinná - Rozhodnutí na hudbu Kopelentova Smyčcového kvarteta č.4 patřila k nejzajímavějším interpretacím (s pomocí masky vyjádřil kontrast společensky rituálních, závazných, pochodových a naopak niterně zranitelných motivů hudby). Ve volné skladbě pak porota ocenila odvážně intimní téma, choreograficky skvělé partie, pokud jde o koncept i kvalitu pohybu, prolnutí tance s pohyby každodenního života a smysl pro prostor.

Třetí místo obsadila Malwina Rzonca s volnou skladbou Sen a povinnou Trio pro jedno tělo, mysl a duši na hudbu Kopelentova Smyčcového kvartete č.3. Porota ocenila originalitu, ba excentričnost pojetí, schopnost vyvolat v divákovi paletu obrazů, jakož i výtvarnou čistotu díla.

Zvláštní zmínku porota věnovala ještě nejmladší účastnici soutěže, šestnáctileté studentce Taneční konzervatoře v Praze Evě Kolářové, která překvapila neobyčejně muzikálním projevem v provedení Smyčcového kvarteta č.4 Marka Kopelenta, zralou usebraností a dětskou křehkostí ale zároveň i precizností pohybu.

Paní ředitelka Konzervatoře Duncan centre Eva Blažíčková vyhlásila při příležitosti slavnostního ukončení soutěže další ročník, kdy bude okruh zvaných rozšířen o mladé bulharské choreografy. Skladatelem pro povinný program bude Jan Hanuš.


Cena Jarmily Jeřábkové 2002
mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Od 15. do 18. listopadu se v divadelním sále Konzervatoře Duncan centre uskutečnil třetí ročník choreografické soutěže pro mladé choreografy o Cenu Jarmily Jeřábkové. Soutěže se zúčastnili mladí choreografové a tanečníci z Čech, Maďarska, Polska Slovenska a Slovinska. Každý rok soutěž rozšiřuje svůj teritoriální okruh ve střední a východní Evropě. Každý rok také přichází v povinné choreografii (každý účastník se představí dvěma skladbami - volnou tvorbou a povinnou choreografií) nové jméno českého moderního skladatele vážné hudby; letos jím byl Otmar Mácha.

Mezinárodní porota ve složení: předsedkyně poroty Nina Vangeli (ČR), Eva Blažíčková, (ČR), Jana Návratová (ČR), Elizabeth Le Quesne (Velká Británie), Julia Ritter (USA), rozhodla takto:

Vítězem se stal v letošním ročníku choreograf z Maďarska Ferenc Fehér, který představil v soutěži autorská sóla Avondo a Pictures in Black and White. Porota ocenila čistotu jeho dynamické tělesné kresby, práci s prostorem i detailem a schopnost navázat dialog s obtížnou hudební skladbou.

Druhá cena putuje do Slovinska díky zejména díky prezentaci volné choreografie Three Sisters Mojcy Majcen, Anky Rener, a Alexandry Vučkovič. Jejich přínos porota shledala v energickém choreografickém gestu, členité, ale pevné kompozici a zároveň zachování dívčí upřímnosti.

Třetí cena byla překvapením, neboť ji získali netanečníci studenti alternativní větve DAMU: Tomáš Měcháček, Tomáš Jeřábek, Tomáš Bořil. Ti nastavili svým non-dance stylem, zejména v choregrafii MATAPA ironické zrcadlo tanečnímu afektu.

Letošní soutěž bude ukončena slavnostním večerem. Zde zazní za přítomnosti skladatele v koncertním provedení Žesťového kvinteta skladba Otmara Máchy Partita pro žestě a rovněž se představí oceněné opusy soutěže. V rámci slavnostního zakončení bude vyhlášeno zadání dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové 2003. Povinným skladatelem druhé části zadání soutěže bude český hudební skladatel Marek Kopelent. Čtvrtý ročník bude rozšířen o účastníky z pobaltských republik: Litvy, Lotyšska a Estonska.


Cena Jarmily Jeřábkové 2001
mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Ve dnech 16. - 19. listopadu se v divadelním sále pražské konzervatoře Duncan Centre konal druhý ročník choreografické soutěže pro mladé tvůrce do pětatřiceti let Cena Jarmily Jeřábkové. Slavnostní zahájení s se konalo za přítomnosti skladatele Petra Ebena a jeho choti. Petr Eben byl v letošním roce vybrán jako skladatel, jehož hudba musí být závazně použita v jedné části soutěžního programu. Představili se při něm vítězové loňského ročníku Kristýna Boková (Česká republika, loňská 1. cena), Soňa Kupcová (Česká republika, 2. cena) a Tomáš Krivošík (Slovenská republika, 3. cena), kteří nezklamali důvěru poroty, v ně vkládanou a potvrdili své kvality ve skladbách Vnůtorná zpráva (T. Krivošík), Tetel (K. Boková) Možné úmrtí (S. Kupcová).

V tomto roce se zúčastnilo dvanáct choreografií tvůrců ze tří zemí, Slovenské republiky, Maďarska a České republiky. Mezinárodní porota ve se rozhodla neudělit první cenu, druhá a třetí cena byly ex aequo uděleny Martě Trpišovské z České republiky za choreografie Ve jménu veřejném (na Nedělní hudbu Petra Ebena) a Masculator (na hudbu Kinok a Winton Marsailles) a Jaroslavu Viňarskému ze Slovenské republiky za kreaci Sorton (hudba John Purcell, Dances of the World) a Posledný (Petr Eben, Two Choral Phantasies for Organ). U obou mladých tvůrců porota shodně konstatovala, že jde o slibné choreografy, jejichž práce zasluhuje podporu a povzbuzení.

Marta Trpišovská, absolventka konzervatoře Duncan Centre ukázala dvě stránky svého talentu, potřebu vyjádřit se ke stavu světa se svou malou apokalyptickou sondou bytostí pokrytých civilizačním popílkem mezi sklenicemi zavařeniny pohřební barvy na jedné straně, tak humor v obrazu zesměšňujícím mužské stereotypy chování - s vstřícnou a sebeironickou pomocí svých mužských kolegů tanečníků - na straně druhé. Jaroslav Viňarský, student choreografie na VŠMU v Bratislavě, přinesl na jeviště jak odvahu ventilovat témata intimní, ba nejintimnější, s příměsí dětské hravosti (scéna sexu s velkým plyšovým medvědem), tak přesně artikulovaný taneční výraz.

Vítězové obdrží peněžitou odměnu, která má být použita na jejich nový choreografický opus, který Praha uvidí za rok u příležitosti slavnostního zahájení dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové.


Cena Jarmily Jeřábkové 2000
mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Ve dnech 17. 11. – 20. 11. 2000 se v prostorách divadelního sálu Konzervatoře Duncan centre uskutečnil první ročník choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové. Tato soutěž je určena mladým choreografům z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let. První ročník byl vyhlášen pro taneční tvůrce z České republiky, Slovenska a Maďarska. Zadáním soutěže je vytvoření dvou choreografií: I. volná tvorba, II. choreografie vytvořená na hudbu českého hudebního skladatele klasické hudby druhé poloviny 20. století. V zahajovacím ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové to bylo dílo Bohuslava Martinů. Pro první ročník byl tímto autorem Miloslav Kabeláč. Choreograf si vybírá skladbu sám z celé šíře skladatelova díla. Ceny Jarmily Jeřábkové 2000 se zúčastnilo celkem deset choreografů. Mezi přihlášenými choreografy byli studenti choreografie na pražské HAMU, studenti Konzervatoře Duncan centre, studenti VŠMU v Bratislavě a neprofesionální taneční tvůrci. Přihlášení maďarští choreografové museli svou účast v soutěži z časových důvodů zrušit.

Dvacet choreografií posuzovala mezinárodní porota ve složení: předseda poroty Nina Vangeli / ČR (šéfredaktorka časopisu Taneční Zóna), Eva Blažíčková / ČR (ředitelka Konzervatoře Duncan centre), Germaine Acogny / Senegal (ředitelka mezinárodní školy pro africký tanec a taneční výzkum v Senegalu, choreografka, tanečnice), Helmut Vogt / Německo (taneční producent), Elisabeth le Quesne / Velká Británie (choreografka, tanečnice, pedagog).

Spektrum presentovaných choreografií bylo velmi pestré. Někteří choreografové projevili velkou profesionální zralost při zpracovávání náročné hudby Miloslav Kabeláče, někteří jsou teprve v procesu hledání. V dne zahájení soutěže 17. 11. se uskutečnil workshop Germaine Acogny, která vyučovala svou specifickou taneční techniku vycházející z afrického tance. Tento workshop, stejně jako presentace všech soutěžních choreografií i ostatní doprovodné akce, byl otevřený veřejnosti. Téhož dne ve 20 hodin proběhlo v divadle Duncan centre představení nových choreografií vítězů ze zahajovacího ročníku soutěže Cena Jarmily Jeřábkové 1999. Petra Púčiková / ČR, Kristýna Celbová / ČR a Jozef Fruček / SR představili veřejnosti své nové choreografie, které vznikly na základě finančního ocenění v roce 1999.

Ohlas publika na celou skladbu večera byl velmi příznivý. Pořadatelé soutěže chtějí celý tento večer reprizovat na jaře 2001 v divadle Duncan centre. Osmnáctého listopadu se v divadle Duncan centre uskutečnila velkoplošná videoprojekce prezentující školu pro africký tanec a taneční výzkum v Senegalu, sestřih z tanečních projektů, které v této škole dělala německá choreografka Susane Linke a izraelský choreograf Avi Käiser, dokument o historii a současnosti místa zasvěceného tanci Jacobs Pillow v USA.

Cena Jarmily Jeřábkové 2000 byla završena 20. 11. ve 20 hodin v divadle Duncan centre, kde proběhlo veřejné vyhlášení výsledků prvního ročníku soutěže, koncert klavírních skladeb Miloslava Kabeláče v interpretaci Daniela Wiesnera a představení vítězných choreografií. Všechny tři veřejné produkce v uskutečněné v divadle Duncan centre v období soutěže měly velmi dobrou návštěvnost. Workshop Germaine Acogny měl více jak stoprocentní účast. Toho, že všechny soutěžní choreografii byly také otevřeny veřejnosti využili diváci z řad přátel i příbuzných soutěžících, ale i odborné veřejnosti a tisku. Ocenění choreografové byli honorováni cenami ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč a 10 000 Kč. Tyto ceny jsou smluvně vázány na vytvoření nového tanečního projektu, který bude veřejnosti představen při příležitosti druhého ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové v listopadu 2001.

Cena Jarmily Jeřábkové 2001 je vyhlášena pro taneční tvůrce z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Výrok poroty Mezinárodní porota ve složení: Germaine Acogny (Francie, Senegal), Eva Blažíčková (Česká republika), Elisabeth le Quesne (Velká Británie), Helmuth Vogt (Německo) předsednictvím Niny Vangeli (Česká republika) udělila ceny v prvním ročníku soutěže pro mladé choreografy do třiceti let Cena Jarmily Jeřábkové. Cílem této soutěže je podpořit současnou taneční tvorbu v zemích bývalého východního bloku. Letos byla účast nabídnuta mladým choreografům ze Slovenska, Maďarska a České republiky. V následujících ročnících má být oslovován stále širší okruh zemí – v příštím roce přibudou Poláci. Soutěž má dvě části: volnou tvorbu a kompozici na hudbu moderního českého skladatele. V letošním roce to byla hudba Miloslava Kabeláče.

První cenu obdržela Kristýna Boková (Česká republika) za choreografii Byl jsem pod stolem (na hudbu L.Janáčka) a V prázdnotě žití jsem jako vodní tráva, bez kořene pluji, uchvátí-li mne voda, odpluji mileráda (na hudbu M. Kabeláče). Porota ocenila zvláštnost, hloubku a subtilnost vnitřního světa choreografky, který dokázala vyjádřit velmi úspornými a zároveň čitelnými prostředky s velkým smyslem pro detail. Ocenila rovněž její cit pro záchvěvy hudby, které dokázala vyjádřit, aniž ztratila ze zřetele vlastní představu, vlastní odpověď na hudební podnět.

Druhá cena byla udělena Soně Kupcové (Česká republika) za choreografie 39-45 (na hudbu ze Spilbergova filmu Schindlerův seznam) a Saída Inéš na Kabeláčovu hudbu. Choreografka zaujala obsedantním a hluboce prožitým tématem války, který podala velmi zralou a bezohledně dynamickou taneční formou.

Třetí cenu získal Tomáš Krivošík ze Slovenské republiky s duetem V nás (hudba mix) a choreografií „…“ 2 (hudba M.Kabeláč). Slovenský choreograf zaujal schopností riskovat, s níž se chopil motivů každodenního života, přičemž projevil smysl pro absurdní vidění světa. Ve slavnostním úvodním večeru se představili loňští vítězové, Petra Púčíková, Kristýna Celbová a Jozef Fruček, kteří v nových choreografiích (k jejichž vytvoření je ceny zavazovaly) plně ospravedlnili naděje, do nich vkládané.


Zahajovací ročník 1999

Ve dnech 11. – 14. listopadu 1999 se v prostorách divadla Konzervatoře Duncan centre uskutečnil zahajovací ročník nové mezinárodní choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové. Tato soutěž je určena pro choreografy a tanečníky z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let. Zahajovací ročník byl koncipován pro české a slovenské umělce. Mezi přihlášenými účinkujícími byli studenti z českých a slovenských tanečních konzervatoří, mladí taneční pedagogové z uměleckých škol se svými soubory i neprofesionální tanečníci. Spektrum soutěžních choreografií bylo proto veliceširoké a bylo také zajímavou konfrontací.

Díla mladých choreografů posuzovala mezinárodní porota ve složení: Nina Vangeli / ČR (předsedkyně poroty), Eva Blažíčková / ČR (ředitelka Konzervatoře Duncan centre), Anka Sedlačková / SR (Asociácia súčasného tanca), Christine McNuts / USA (tanečnice, choreografka), Aleš Březina / ČR-hudební poradce (muzikolog, tajemník Nadace Bohuslava Martinů). Soutěž probíhala v těchto kategoriích:

1. původní choreografická tvorba sólová nebo skupinová – volná tvorba

2. původní choreografická tvorba inspirovaná českou hudbou 20. století.

Každý ročník bude mít jednoho„povinného autora“. Pro zahajovací ročník to bylo dílo Bohuslava Martinů. V dalším ročníku soutěže bude tímto autorem Miroslav Kabeláč. Tři vítězní choreografové byli odměněni peněžní částkou ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč a 10 000 Kč. Tytočástky jsou striktně vázány využitím na další projekty oceněných tvůrců. Taneční projekty vzniklé na základě ocenění v tomto ročníku soutěže, byly představeny veřejnosti při příležitosti dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové v listopadu roku 2000. Systémem udílených finančních cen bude tato soutěž pro mladé nadané umělce možností a pomocí pokračovat v nastoupené cestě.

V rámci soutěže byla také čestnou porotou, složenou z českých tanečních teoretiků a umělců, udělena Cena časopisu Taneční Sezóna. Profil laureáta této ceny choreografa a tanečníka ze Slovenska Jozefa Fručeka přinese Taneční sezóna ve svém prosincovém čísle a bude jeho profesionální taneční cestu sledovat celý rok. Součástí soutěže bylo veřejné představení jednoho z nejvýraznějších maďarských tanečních souborů Compagnie Yvette Bózcik. Představení se uskutečnilo v den zahájení soutěže ve čtvrtek 11. 11. ve 20 hod. Chceme, aby se vystoupení prestižního souboru ze soutěžní země stalo tradicí.

Pro rok 2000 plánujeme na zahájení soutěže vystoupení choreografů z Polska. V roce 2001 bude pak soutěž rozšířena i na účastníky z Polska. Čtrnáctého listopadu se proběhlo v divadle Konzervatoře Duncan centre veřejné představeníšesti vítězných choreografií a koncert skladeb z díla Bohuslava Martinů. Osmnáctého listopadu byli dvě choreografie vytvořené pro soutěž Cena Jarmily Jeřábkové uvedeny na mezinárodním festivalu čtyři + čtyři dny v pohybu. Vybrané choreografie vytvořené na hudbu Bohuslava Martinů zaujaly porotu svou choreografickou vyspělostí a invenčností natolik,že se po dohodě s Nadací Bohuslava Martinů uskutečnilo 11. 12. 1999 v divadle Duncan centre speciální představení pěti těchto choreografií. Představení bylo zařazeno jako bonus v rámci Festivalu Bohuslava Martinů 1999. O tyto choreografie již projevily zájem pořadatelé pravidelných oslav Bohuslava Martinů, které se budou konat v Poličce na jaře roku 2000.

VÝSLEDKY CENY JARMILY JEŘÁBKOVÉ 1999

První cenu udělila mezinárodní porota Petře Púčíkové. Petra projevila ve své volné choreografii silný smysl pro vytvoření výrazného a komunikativního obrazu, Na malé ploše stvořila uzavřený ačitelný, ozvláštněnou atmosférou se chvějící obraz.. Citlivě odeznívala hudbu, která se velmi ústrojně pojila s jejím choreografickým záměrem. Nezůstala u této jedné polohy, nýbrž ve své druhé choreografii překvapila skrytou výbušností překvapivé imaginace, která dává zahlednout skryté a mnohovrstevné hloubky tvořivého chaosu. Zde se pouští do riskantního dobrodružství s bezohledností a odvahou, které překvapily. Třesoucí se kolotočová houpačka jejího talentu vyvolává silnou zvědavost na její další vývoj.

Druhá cena byla udělena Kristýně Celbové. Oceňujeme, že ukázala dvě tváře svého talentu, tvář ironickou i tvář tragicky patetickou. Tato mladá choreografka se vyznačuje velkou čistotou stylu a důstojností tanečního projevu. Má silné výtvarné cítění, prostor zvládá jednoduchými a účinnými výtvarnými prostředky, jednoduchým řešením dokáže dát téměř okamžitě vzniknout silnému divadelnímu obrazu. Každý prostředek, ať jde o pohyb či použití hudby, je aktem z nezbytí. Tato choreografka čistým kaligraficky vypuštěnýmšípem míří do nejhlubších vrstev duše.

Třetí cenu získal Jozef Fruček ze Slovenské republiky. Získal si porotu i publikum svým záludným smyslem pro humor, schopností být silně přítomen na jevišti a navodit spikleneckou komunikaci s publikem. Jeho drobné paradoxy a zvraty, jeho tahání muziky zašosy a fousy vnesly do soutěže ducha provokace, který je také duchem obnovy tanečního myšlení, kterou vítáme a hledáme.